Ach ta paměť.
To máme paměť lidstva, národa(ů), paměť jednotlivce(ů), paměť historickou, sociální, společenskou, rodovou, druhovou, vývojovou. Paměť, co neklame i paměť ošidnou, klamavou. A čert ví, jaké ještě další. Třeba onu pověstnou děravou.
Vzhledem k tomu, že doposud nikdo nevytvořil příslušný katalog, nelze sem logicky vložit ani příslušný odkaz.
Pokud už hovořím o paměti, bylo by slušné, abych hned na počátku uvedl její definici. Ale ouha, obecné definice nět. Nebo paradoxně naopak, je jich tolik, či jsou až natolik obecné, že platí věta předchozí.
Ještě nejjednodušší to mají technici u pamětí neorganických, ale ani ti se jednoznačně neshodnou. Nechme tedy raději definici definicí a dělejme, že jsme si tohoto problému nevšimli. Což je velmi často užívaná politika, že?
Zkusme se podívat na paměť jinak. Technik by řekl z hlediska kapacity a výkonu. Je beze vší diskuse, že z hlediska kapacity je bez konkurence paměť lidská, resp. příslušná část lidského mozku. A teď si to vynásobte počtem lidských jedinců. Na druhou stranu je ovšem třeba mít na zřeteli, že značná část informací v takto „rozšířeně chápané paměti“ je redundantních. Jako největší problém lidské paměti se mi však zdá její použití. Na rozdíl od paměti strojové není lidská paměť sekvenční, jednoduše adresovaná. Algoritmus výběru dat je asociační a aby ta legrace byla ještě větší, je u každého jedince jiný. A dokonce u jednoho a téhož jedince se mění v čase. Někdy velice krátkém. Takže to vlastně ani algoritmus není. Na tomto místě bych doporučil povídku K. Čapka: Experiment profesora Rousse. A zároveň vznesl obžalobu na MSWORD, který mi z něj udělal Rouse. A bez ptaní. Drzost soudobé techniky je bezbřehá. Nejde vlastně o začátek vzpoury strojů typu R.U.R? Co si mám myslet třeba o chladničce, která mi odmítne vydat v noci poživatinu či nápoj? A ještě blbě žvaní a mravoličně poučuje? Jakoby jednomu nestačila vlastní žena. Leč zpět k paměti.
Díky této systémové vlastnosti či chybě člověk vymyslel systém, jak paměťová data uchovat. Systém geniální. Písmo a paměťová média. Je paradoxem doby, že tím nejtrvanlivějším stále zůstává papír. Tedy pokud pomineme kámen či hliněné destičky. Přece jen manipulace s těmito materiály je poněkud obtížná. Nehledě na to, že záznam dle diktátu je téměř nemožný.
Ač je systém geniální a nic lepšího dosud nebylo vymyšleno, má dva velké nedostatky. Tím prvým je, že záznam není přímým přenosem informace z mozku na médium. Je to záznam zprostředkovaný a zaznamenávající mechanismus (autor, písař) jej může volně upravovat, ba zcela převrátit. Tím druhým je pak systém zpětné interpretace záznamu, kdy čtecí zařízení (čtenář, interpret) opět může velmi volně vykládat uloženou informaci.
Vyvstává tedy nutně otázka, zda je nám paměť, potažmo její záznamy, co k čemu. Nějak mi vychází spíše negativum. Ještě tak dobrá je asi paměť krátkodobá. Je dobré vědět, v kolik mi to ráno jede, že abych nepřišel pozdě do práce. Jenže i tato paměť je jinak dost k ničemu. K čemu je mi pamatovat si včerejší cenu vajec či benzínu, když je dnes vše jinak? K čemu je mi si pamatovat včerejší zásadní projev toho kterého politika, když dnes hlásá pravý opak?
K tomu, abych se dnes užíral a vztekal? K čertu s pamětí, hurá demenci. Budeme šťastní, usměvaví, ba druhým přející.
Také vám přijde, že je s tou pamětí něco v nepořádku?
Michal Slavíček
Umíme ještě diskutovat?
Asi naivně se domnívám, že diskuse je vzájemný hovor dvou či více osob k danému tématu (resp. problému), ze kterého by mělo vyplynout vzájemné porovnání a vyjasnění si jednotlivých názorů a pokud možno alespoň nástin řešení diskutovaného problému. Zároveň je třeba si uvědomit, že ne každý názor, k danému problému vyřčený, má stejnou váhu. Fundovanější pohled na konstrukci jaderného reaktoru bude mít jaderný fyzik a k mísení a kynutí těsta zase pekař. Nicméně oba mohou přinést zajímavý pohled na "parketu" toho druhého. Ale každý z nich má právo na svůj názor i právo tento vyřknout a obhajovat!
Michal Slavíček
Chcete se spláchnout do WC ?
Berte antidepresiva, berte homeopatika, berte... berte... berte.....Nebo chvíli přemýšlejte. Svět přeci nestojí na vás co jedinci a ani jím co jedinci nepohnete. Ale sami se sebou pohnout můžete. Tím, že budete přemýšlet. Vypněte televizi, zhasněte a uložte se na své oblíbené lože. Zavřete oči a ve zkratce si promítněte svůj dosavadní život. A budete-li při této projekci objektivní a sami k sobě poctiví, zjistíte, že pasíva i aktíva jsou celkem v rovnováze. Pak vás to přejde. Tedy to spláchnutí.
Michal Slavíček
Objev století
Program SETI asi všichni znáte. Nejmodernější technika sleduje hlasy z vesmíru, ale odpovědí je ticho. Obrovské ticho ze všech stran. Hovoří jen hvězdy, ale po signálech inteligentních tvorů není potuchy.
Michal Slavíček
Povolební spleen a chandra?
Jak si tak čtu povolební reakce, ať už ty mediální, či jednotlivců v diskusích, nestačím se divit.A čemuže to? Jak ona (média) či oni (konkrétní lidičkové) se (ne)dokáží vyrovnat s tím, jak prvé kolo voleb dopadlo. A jak se hledá viník či důvod, proč to dopadlo jak to dopadlo.
Michal Slavíček
PUSY držet!
A nebo uvidíte. Hned vás smáznem a příště zamáznem. Takto bohužel vypadá situace s cenzurou na iDnes. Nemá smysl se na ní obracet s protesty, protože sama proklamuje, že na ně neodpovídá. No budiž, je to její médium.
Michal Slavíček
Prokletí zdravotníci, čert je vem!
Nenažranci, kteří nemají nikdy dost. Třicet kaček poplatku v ordinaci, stovku za den ve špitále. A furt je jim to málo. A těch tisíc, co berou. Třicet tisíc, sto tisíc a někteří milióny. Nebylo to už tady? Nějak mi v paměti straší Hrádek (nebo hrád, kde strášá?), jména Jakeš a paní Zagorová, kůl v plotě a tak. Ale možná slyším duchy, nebo mi prostě hrabe.
Michal Slavíček
Hej pane králi, nebuď líný,
vem’ hadry a jdi mezi lid.... Tedy nějak takhle to kdysi zpívali V+W, pokud mne vynechávající paměť neklame. Nuž, kdybychom měli krále a jeho hadry by byly ze sekáče či kontejneru, mohlo by mu to projít. Tomu hypotetickému králi.
Michal Slavíček
Nevstupovat – střílí se bez vyzvání!
Tedy zákaz vstupu rozumu. Vášním vstup povolen. Pusťte emoce ze řetězu. Vaše vlasy mají Schwarzkopfovský objem a zářivou barvu, Vaše spojení s partnerem bude ještě dokonalejší díky půlmikronovému Durexu a Vaše zadnice si bude libovat díky toaletnímu hajzlpapíru napuštěnému výtažkem z Aloe vera a rafinované vůni, kombinované z loštických tvarůžků a největšího květu na světe, Rafflesie. Obojí smrdí božsky. A na obojí lítaj ty největší mouchy v dosahu vůně.
Michal Slavíček
Evoluce?
Vlastně to spustil papá Darwin, už je tomu drahně let. Pokud se nemýlím, jeho původní práce vyšla r. 1859, což už je nějaký pátek. Brilantní práce vytříbeného intelektu perfektního pozorovatele. Ostatně, moderní evoluční biologie na ní spočívá dodnes. Na tom by nebylo nic divného, kdyby....
Michal Slavíček
Kdo neskáče není Čech?
Nevím, co by na tento pitomý slogan řekl pan Čech, potažmo jeho rodiče. Jak daleko je od těchto hesel třeba k následujícím: „Kdo nejde s námi, je proti nám!“, „Jsme na jedné straně barikády“, „Proletáři všech zemí...“ atd. A za tím masážní příspěvek vo zlech imperialistech pro ty „pobloudilé“.
Michal Slavíček
Nem tudom!
Tak to je pravda, tímto strašlivým ugrofinským jazykem jsem nikdy nevládl a ani vládnout nechci. Mám horší problém. Jaksi přestávám rozumět češtině. Jazyku, který jsem nasával ( a správně bych dle dobového školského poučení o češtině měl napsat nassával) s mateřským mlíkem a šeštin jedné z pábiček mne celkem neovlivnil. Tedy krom krásných rčení, ale to si nechán na jindy.
Michal Slavíček
Má lež krátké nohy?
Já vám nevím. Staré přísloví tak tvrdí, ale mám takové svrbění na hřbetě, že je tentokrát mimo. Asi bych přijal variantu, že lež má krátké nohy akorát u blbce, který si nepamatuje to, co nalhal před pár minutami. A možná ani tady ne.
Michal Slavíček
Spíkujete česky?
Víte, já mám ten svůj hubní jazyk rád. Ten, který jsem kol sebe slyšel, když jsem začal krom bla ble blo říkat i máma a táta. Nevím, proč se mu říká ausgerechnet mateřský, pokud fotr mluví jazykem stejným. To je přeci diskriminace otců. Ale to dejme stanou. Můj babiček pyl eine Ésterajchin, ale kvůli tomu přeci nebudu mluvit coby Zulukafr.
Michal Slavíček
Máme ještě šanci?
Nějak se mi ty veselé Velikonoce nevesele zvrhly. Venku ráno mrzne, občas se přežene krátká vánice. K procházce to není. Tak akorát zalézt „za kamna“ ke knížce. A knížka mne vlastně podnítila k následujícím úvahám. Vlastně to není knížka v pravém slova smyslu, ale encyklopedické dílo: Industriální topografie – ústecký kraj.
Michal Slavíček
Rychlost světla překonána!!!
Je to jen pár týdnů, co podobnými titulky hýřil světový, ba i tuzemský tisk. Posléze bublina splaskla, neutrina se šířila jen „obyčejnou“ mezní rychlostí světla. Něco se v CERNu prostě potento a měření byla chybná. To se stává. Udivuje mne jen jedna věc. Proč se takovéto jevy zkoumají za tak obrovské peníze a tak neskutečně složitě.
Michal Slavíček
Chci krále!
Tedy aby bylo jasno, chci v čele státu krále, osvíceného monarchu se skoro absolutní mocí.V posledních demokratických volbách v Česku nechť je volena 11ti členná rada moudrých. Ta posléze vybere kandidáta na osvíceného panovníka a v přítmí se ujistí, že je tento dostatečně osvícen předem odborně stanovaným počtem vysavačů, pardon, luxů. Pokud tomu tak bude, proklamuje jej česko-moravsko-slezským panovníkem. Pokud ne, vyhledá druhého.
Michal Slavíček
Rasistická kuchyně.
Vždycky jsem si o sobě myslel, že rasismus je mi bytostně cizí. Že mi nic není vzdálenějšího, než rasistické praktiky. Jak jsem mohl přehlédnout břevno v oku svém?Oči mi otevřeli až Rakušané a dali mi to sežrat teplé, jak jsem si zasloužil. Proboha, jak jsem mohl být tak zaslepený?
Michal Slavíček
Blbá nálada aneb všechno je na pět písmen?
Svět je na nic, počasí taky. Všude se krade. VIP jsou gauneři. Proč jsme cinkali klíči, či nedej bože se angažovali víc? Všechno je na h....o, akorát včely na med. A ten je taky na h...o! Prostě jak praví lidová tvořivost: „Až se ti život stane peklem, skoč do hajzlu a přikrej se deklem!“
Michal Slavíček
Asociální dědek.
Tak to jsem prosím já. A že jak jsem na to přišel? Tož to máte prosím tak. Tuhle jsem se zamyslel nad slovem sociální, nad jeho významem a tak. A že i k stáru se rád poučím, vyhledal jsem si pro jistotu i význam tohoto slova na interfernetu, viz http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/socialni . To mne rozrušilo.
Michal Slavíček
Velká cesta.
Kdesi daleko v Peru. Někdy na přelomu let 2011/2012. Ostatně přesné umístění lokality, ani přesný časový údaj nejsou pro další děj podstatné. Zvídaví mohou vyhledat tiskové komentáře.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 132
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 962x